Soudní řízení je pro většinu z nás až poslední možností řešení sporu. Tento článek vás ale jasně a srozumitelně provede celým procesem. Vysvětlíme vám, jak se rozhodnout mezi žalobou a elektronickým platebním rozkazem a jak obojí správně sepsat a zaslat soudu. Nastíníme vám vlastní průběh jednání před soudem a nakonec objasníme, i co jsou náklady na soudní řízení a kdo je hradí.
Zahájení soudního řízení
Jako první je nutné zahájit soudní řízení (průběh, zahájení i ostatní náležitosti se budou řídit občanským soudním řádem). V závislosti na výši dluhu bude řízení zahájeno buď podáním žaloby, nebo podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Pojďme se nejprve zabývat podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.
Návrh na vydání EPR
Elektronický platební rozkaz (někdy také EPR) slouží pro vymožení dluhů, jejichž jistina nepřesahuje 1 milion korun. Na rozdíl od žaloby k jeho podání stačí vyplnit standardizovaný formulář. V tomto formuláři jsou červeně označena pole, která je nutno vyplnit. Zákon také výslovně stanovuje povinnost uvést v návrhu na vydání EPR datum narození fyzických osob, identifikační čísla právnických osob nebo fyzických osob, které jsou podnikateli. K návrhu na vydání EPR je nutno připojit elektronický podpis a odeslat jej za pomoci centrální ePodatelny Ministerstva spravedlnosti. Je nutné dát si velký pozor, aby měl návrh na vydání EPR všechny předepsané náležitosti a byl srozumitelný, jinak bude odmítnut, aniž by vám byla dána možnost ho opravit. Výhodou tohoto návrhu je zrychlení celého řízení a nižší náklady na soudní řízení.
Sepsání žaloby
Sepsání žaloby je oproti tomu právním úkonem výrazně složitějším, protože pro ni neexistuje jednotný formulář. Z žaloby musí být patrné, kterému soudu je určena, kdo ji podává, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsána a datována. Dále musí žaloba obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo) popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností a označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává. Žalobce má taktéž povinnost k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě. V případě, že bude mít žaloba vady, budete o nich soudem poučeni a vyzváni k jejich odstranění. Pokud nebudou vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude žaloba odmítnuta.
Nezávisle na tom, pro kterou formu se rozhodnete, bude soudní řízení zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení. Pokud je návrh na zahájení řízení učiněn prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takového návrhu, platí, že soudní řízení je zahájeno v okamžiku, kdy je návrh dostupný informačnímu systému určenému k příjmu takového podání.
Řízení o vydání EPR
Pokud jste se rozhodli pro řízení o vydání EPR, průběh soudního řízení bude zpravidla rychlejší a méně komplikovaný. Soud nebude nařizovat žádná ústní jednání a rovnou posoudí, zda návrhu vyhoví, či ne. Pokud soud návrhu vyhoví, vydá elektronický platební rozkaz, kterým žalovanému uloží, aby do 15 dnů od doručení EPR žalobci zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který EPR vydal. Tento platební rozkaz musí být žalovanému doručen do vlastních rukou, kdy náhradní doručení fikcí je vyloučeno. Odpor proti EPR nemusí být nijak odůvodněn, postačí, když u něj bude jasné, kterému soudu je určen, kdo jej podává, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován.
Pokud žalovaný nepodá ve lhůtě 15 dnů od doručení EPR odpor, nabude EPR právní moci a vykonatelnosti. Pokud tedy žalovaný nesplní dobrovolně, může žalobce přistoupit k vymáhání dluhu v exekuci.
Pokud se žalovanému nepodaří platební rozkaz doručit, nebo žalovaný podá odpor, je EPR soudem zrušen a je zahájeno klasické nalézací sporné řízení jako v případě, kdyby byla podána žaloba na plnění.
Nalézací řízení
Tento typ řízení se použije, je-li podána žaloba na plnění, nebo je-li zrušen EPR pro nemožnost doručení či podání odporu. Pokud jsou splněny podmínky soudního řízení, začne soudce připravovat podmínky pro vlastní soudní jednání, především tedy vyzve žalovaného, aby se k žalobě písemně vyjádřil a doložil důkazy, a stanoví k tomu lhůtu alespoň 30 dní.
Může se stát, že soud nařídí tzv. přípravné jednání, aby zjistil, zda jsou splněny podmínky řízení, případně aby v součinnosti s účastníky usiloval o odstranění zjištěných nedostatků. V praxi ale soud zpravidla přejde rovnou k standardnímu jednání.
Soud tedy dále nařídí jednání a předvolá k němu účastníky a ostatní osoby, kterých bude zapotřebí. Předvolání musí soud doručit tak, aby měli účastníci dostatek času k přípravě, tj. nejméně 10 dní předem, nedošlo-li k přípravnému jednání. Pokud víte, že se v daný termín nemůžete z vážných důvodů dostavit, sdělte to co nejdříve písemně soudu. Soud vaši žádost zváží, případně vyrozumí protistranu a stanoví nové datum.
Soudní jednání
Vlastní jednání bude započato identifikací stran, proto si nezapomeňte přinést doklad totožnosti. Dále budete vy či váš právní zástupce vyzváni k přednesení žaloby a posléze bude žalovaný vyzván k přednesení svého vyjádření. Dále soud uvede, které z dosud navržených důkazů budou provedeny. Účastníci mohou shrnout své návrhy, vyjádřit se k dokazování či právní stránce věci.
Není-li soudní jednání odročeno, bude skončeno a bude vyhlášen rozsudek. Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení jednání, které rozsudku předcházelo; není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu deseti kalendářních dnů.
Náklady na soudní řízení
Náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, popřípadě náklady důkazů či tlumočné. Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Jedná se ovšem jen o zcela výjimečné situace.
Obecně platí, že účastníkovi, který má úspěch ve sporu, soud přizná náhradu nákladů právního zastoupení a dalších právních výdajů. Toto ovšem platí jen v případě, že podání žaloby či návrhu na vydání EPR předcházelo zaslání tzv. předžalobní výzvy. Jedná se v podstatě o formální vyzvání dlužníka, aby zaplatil, nebo přistoupíte k soudnímu řešení sporu.
Náklady na právního zástupce vám budou přiznány jen v případě, je-li zástupce řádně zapsaný advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění. Tato náhrada se neurčuje podle smluvní odměny sjednané mezi vámi a advokátem, nýbrž podle tzv. advokátního tarifu. Pokud jste v soudním řízení právního zástupce neměli a vynaložené náklady jste nedoložili, přizná vám soud náhradu v paušální výši určené vyhláškou. Důležitou součástí nákladů na soudní řízení je nepochybně soudní poplatek. Poplatek za řízení by měl být zaplacen v okamžiku podání žaloby nebo návrhu na vydání EPR. Jeho výše závisí na výši vymáhaného dluhu. Poplatek můžete uhradit na účet soudu, v hotovosti na soudu nebo kolkovými známkami. Pokud nezaplatíte, soud vás k zaplacení vyzve a to ve lhůtě alespoň 15 dnů.