Smluvní pokuta jako utvrzovací institut v občanském právu, dává dlužníku motivaci k plnění povinností, které mu jsou uloženy smlouvou. Podstatou je dohoda stran smlouvy o následcích v případě porušení smlouvy, kdy dlužník bude mít povinnost nejen splnit utvrzenou povinnost, ale také ještě povinnost vyplývající z porušení smlouvy. Téměř v každé smlouvě je možné se s ní setkat, v článku budou proto vysvětleny základní pravidla pro její užití ve smlouvě, aby ji bylo možné později vymáhat soudně.
Splatnost smluvní pokuty
Povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká porušením povinnosti, kterou smluvní pokuta utvrzuje, splatnost smluvní pokuty nastává až v důsledku výzvy věřitele, pokud není splatnost upravena dohodou stran. Doporučujeme si její splatnost výslovně ve smlouvě stanovit. Lze tak učinit konkrétní lhůtou (dnem prodlení či např. 10 dní po prodlení), nebo navázat splatnost na písemnou výzvu věřitele, a to s konkrétním uvedením výše smluvní pokuty.
Smluvní pokuta jako utvrzovací institut dle občanského zákoníku
V občanském zákoníku je upravena § 2048 a násl. Zákon nevyžaduje písemnou formu, ovšem písemná forma je vždy velmi doporučována. Smluvní pokuta může utvrzovat jak peněžitý, tak nepeněžitý závazek. V obecném režimu dle zákona nezbavuje dlužníka primární povinnosti plynoucího ze smlouvy, ale motivuje jej k bezvadnému plnění.
Občanský zákoník umožňuje odchýlení se od právní úpravy dle dohody stran, proto je možné ujednat i smluvní pokutu jako tzv. odstupné, přičemž zaplacením pokuty se dlužník vyváže ze všech povinností plynoucích ze smlouvy. Dále právní úprava upravuje vztah smluvní pokuty a náhrady škody, smluvní pokuta je stanovena jako „paušalizovaná náhrada škody“, což má za následek, že není možné vedle smluvní pokuty vymáhat i nárok na náhradu škody. Škoda vzniklá věřiteli porušením závazku má být již zohledněna ve výši smluvní pokuty, ovšem strany mohou pravidlo v § 2050 občanského zákoníku vyloučit.
Nejčastější chyby, které mají za následek nevymahatelnost smluvní pokuty
Občanský zákoník upravuje smluvní vztahy obecně, nejčastěji stanoví základní pravidla pro případ, že strany neučiní jinak. Strany se mohou smluvně odchýlit od ustanovení a upravit si vzájemný smluvní vztah „na míru“. Na druhou stranu je díky tomu kladen vysoký požadavek na smluvní strany, aby všechna ujednání ve smlouvě byla jasná a srozumitelná. Přičemž takový nedostatek může znamenat až neplatnost právního jednání, které by mělo za následek nevymahatelnost utvrzené povinnosti.
Při sjednávání smluvní pokuty se dá dopustit dvou základních chyb, které plynou právě z nejasně ujednaných podmínek ve smlouvě. V první řadě se může jednat o stanovení výše smluvní pokuty, ta může být nejen nejasně určená, ale také nepřiměřená, a v druhé řadě je nutností ve smlouvě přesně vymezit povinnost, ke které se vztahuje smluvní pokuta.
Neurčitá nebo nepřiměřená výše smluvní pokuty
Způsob určení smluvní pokuty musí být dostatečně určitý a srozumitelný, aby nebylo možné pochybovat o výkladu smluvního ujednání. Způsoby určení mohou být různé ať už se bude jednat o pevnou částku nebo pevný úrok (např. povinnost zaplatit 0,1 % denně z dlužné částky nebo jistiny).
Často mohou nastat případy, kdy smluvní strany ujednají smluvní pokutu jako úrok, ale již není stanoveno, z jaké částky je úrok stanoven nebo zda bude úroková sazba aplikována denně, týdně či měsíčně. Soud pak může rozhodnout buď k tíži strany, která daný výraz použila ve smyslu § 557 občanského zákoníku, nebo rozhodnout o neurčitosti a neplatnosti dohody.
Judikatura Nejvyššího soudu v tomto směru stále není plně sjednocená, proto je nejlepší se takovým situacím úplně vyvarovat. Dle § 2051 občanského zákoníku bude nepřiměřeně vysoká pokuta na návrh dlužníka snížena soudem. V krajních případech může soud rozhodnout o absolutní neplatnosti ujednání z důvodu rozporu s dobrými mravy. Přiměřenost smluvní pokuty je posuzována ve vztahu k utvrzené povinnosti vždy případ od případu a nelze obecně generalizovat, co přijatelné je a co není. Soudy přihlížejí ke všem okolnostem a v určitých případech ponechají i vyšší míru smluvní pokuty.
Vzhledem k tomu, že v praxi věřitel často nemůže předvídat všechny nechtěné výdaje, které mu vzniknou díky porušení smlouvy dlužníkem, je možné stanovit výši pokuty variabilně (např. nastavení kritérií pro výpočet výše smluvní pokuty).
Stanovení utvrzené povinnosti smluvní pokutou
Vymezení povinnosti, k níž se váže smluvní pokuta je dalším velmi důležitým kritériem. Smluvní pokutu je možné navázat na jakoukoli povinnost vyplývající ze smlouvy, přičemž zde není vyžadováno zavinění ze strany dlužníka. Vždy však musí být přesně a jasně formulována, aby ji bylo možné později vymáhat. Formulaci povinnosti lze učinit odkazem na ustanovení ve smlouvě nebo zopakováním části smlouvy. Dále je třeba vyvarovat se neurčitým pojmům, aby bylo možné dané ujednání bez pochyb určit jako porušení, ze kterého plyne nárok na smluvní pokutu.
V praxi dochází k situacím, kdy je smluvní pokuta navázána na „všechna porušení smlouvy“ (např. v případě porušení smlouvy nebo v případě hrubého porušení smlouvy). Soudy byly dříve velmi skeptické k tak obecným ujednáním, ale v současně době jsou již připuštěny, v takovém případě je pak na věřiteli, aby prokázal svůj nárok plynoucí se smlouvy.
Při použití obecných ujednání, je vhodné definovat je ve smlouvě a vymezit hranice (např. co je hrubé porušení smlouvy). Problém pak může nastat v otázce přiměřenosti výše smluvní pokuty ve vztahu k porušené povinnosti, přičemž její výše může být k určitým porušením smlouvy přiměřená a jiným naopak. Při uzavírání smluv se slabší stranou, kdy občanský zákoník například nepřipouští ukládání nepřiměřených povinností nájemci, a tak případná smluvní pokuta navázaná na bezvýznamné porušení povinností nájemce neobstojí.
Maximální výše smluvní pokuty (nepřiměřenost smluvní pokuty)
Nejvyšší povolená výše smluvní pokuty není zákonem nijak limitována, jinými slovy, nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta není stanovena zákonem, ale až soudy (judikaturou). Z naší zkušenosti považujeme za horní hranici smluvní pokutu ve výši 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení.
Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, ale nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Doporučujeme nastavit smluvní povinnosti (včetně smluvní pokuty) vyváženě. Nejvyšší soud neshledal nepřiměřenou ani smluvní pokutu ve výši 1% denně z dlužné částky (NS 21 Cdo 4956/2007). V rozhodnutí NS 28 Cdo 3113/2007 soud stanovil, že smluvní pokutu sjednanou ve formě úroku z prodlení několikanásobně přesahující 100 % zajištěné pohledávky lze s ohledem na konkrétního okolnosti daného případu považovat za přiměřenou. Vždy tedy záleží skutečně jen na posouzení okolností každého jednotlivého případu.
Určitost smluvní pokuty
U smluvní pokuty musí být stanovena její konkrétní výše nebo alespoň způsob výpočtu, např.:
- Stanovení jednorázové pevné částky (ve výši 10 000 Kč za porušení konkrétní povinnosti),
- opakované pevné částky (ve výši 5000 Kč denně),
- procentuální určení (ve výši 0,05 % denně z určité částky),
- kombinace výše uvedených způsobů.
Nejde o kompletní výčet způsobů určení výše smluvní pokuty. Připouští se i nastavení horní hranice smluvní pokuty (do výše 0,5 % denně). Ale pozor, minimální hranici stanovit nelze, protože by smluvní pokuta byla neurčitá (nejméně 0,5 % denně).
Výpočet smluvní pokuty
Vhodné je vymezit období, za jaké bude smluvní pokuta náležet a základ pro její výpočet. Období určuje, zda se smluvní pokuta bude platit jednorázově nebo za dny, týdny, měsíce apod. Základem pro výpočet smluvní pokuty může být např. dlužná částka nebo celá cena. Judikatura klade důraz určitost výše smluvní pokuty.
V praxi tomu bývá nejčastěji při odkazu na základ pro výpočet smluvní pokuty s více složkami, kdy není zřejmé, z jaké z nich má dojít k výpočtu konečné výše smluvní pokuty. Uvedené platí také pro situace, kdy není jasné, zda se jedná o smluvní pokutu vypočítanou z ceny s DPH či bez DPH. Ústavní soud stanovil, že konečnou cenou bude ta, kterou druhá strana skutečně uhradí. Doporučujeme sjednat i její splatnost a vztah k náhradě újmy.
Promlčení smluvní pokuty
I smluvní pokuta se promlčuje. Promlčecí doba smluvní pokuty běží nezávisle a činí tři roky ode dne splatnosti smluvní pokuty. Pokud by ovšem dlužník neuhradil smluvní pokutu ani po její splatnosti, přidávají se k ní úroky z prodlení. Smluvní pokuta je sice právem tzv. akcesorickým k závazku hlavnímu, jde však o právo jinak samostatné, které na rozdíl od úroků z prodlení povahu příslušenství pohledávky nemá.
Smluvní pokuta při odstoupení od smlouvy
Je-li smluvní pokutou sankcionován jen výkon práva odstoupit od smlouvy, je ujednání o povinnosti platit smluvní pokutu při odstoupení od smlouvy třeba považovat za absolutně neplatné.
Samotné odstoupení od smlouvy, bez porušení sjednané povinnosti, by jako důvod vzniku nároku na smluvní pokutu neobstál. Bude-li však v konkrétním případě zjevná vůle stran smlouvy směřující k tomu, aby i po zániku smlouvy z důvodu odstoupení přetrvala povinnost dlužníka zaplatit smluvní pokutu, na níž věřiteli vznikne nároku teprve po zániku smlouvy, i takové ujednání může být platné a nebude odporovat zákonné povaze smluvní pokuty. Bude rovněž záviset od typu vztahu – např. Podnikatel vs. podnikatel nebo spotřebitel.
Úroky z prodlení ze smluvní pokuty
Z pohledu zákona je smluvní pokuta samostatnou pohledávkou a pokud ji dlužník nezaplatí, vzniká z ní další úrok z prodlení. Pokud se strany nedohodnou jinak, počítá se zákonný úrok z prodlení. Občanský zákoník připouští, aby si strany dohodly jinou výši úroku z prodlení. Možnost sjednání vyšší sazby úroku z prodlení od zákonné výše je vyloučena vůči spotřebiteli v případech, že s ním smlouvu uzavírá podnikatel v rámci výkonu této své činnosti, typicky u spotřebitelských půjček a úvěrů, kde lze požadovat pouze zákonnou výši.
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Neboli: 8 % + aktuální REPO sazba ČNB.
Závěr
Smluvní pokuta může mít v praxi mnoho podob, je jen na smluvních stranách, jak daný institut využijí. Strany by neměly opomenout přesné a jasné vymezení utvrzené povinnosti a výši smluvní pokuty, jinak se vystavují nebezpečí, že soud neuzná nárok z důvodu nesrozumitelnosti nebo neurčitosti. Vždy je dobré nechat smlouvu sepsat advokátem, který zná všechna pravidla pro modifikaci ujednání a upraví smlouvu tak, aby odpovídala všem potřebám a požadavkům smluvních stran. Neváhejte a obraťte se na nás, odborníky s dlouholetou praxí.
Pro vymožení smluvní pokuty nás kontaktujte.
JUDr. Ing. Pavel Fabian, advokát a insolvenční správce
FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s. r. o.
