[lwp_divi_breadcrumbs home_text=“Domů“ font_icon=“5||divi||400″ link_color=“#C8AC48″ separator_color=“#C8AC48″ current_text_color=“#C8AC48″ _builder_version=“4.16″ _module_preset=“default“ module_font=“Poppins||||||||“ module_font_size=“16px“ custom_margin=“29px||-1px|||“ global_colors_info=“{}“ theme_builder_area=“et_body_layout“][/lwp_divi_breadcrumbs]

Uznání dluhu a dohoda o splátkách jako kompromisní řešení

Uznání dluhu a dohoda o splátkách jako kompromisní řešení

28. 02. 2024

Jedna ze základních zásad soukromého práva, zásada „pacta sunt servanda“, v sobě obsahuje prakticky celou podstatu smluvního neboli závazkového práva, že smlouvy se mají dodržovat.


Občas však v životě může dojít k situacím, kdy dlužník z určitých důvodů není schopen svůj dluh splácet tak, jak bylo s věřitelem dohodnuto smluvně. V takovém případě se do těžké pozice dostává nejen on, ale především věřitel, jehož jediným zájmem je, aby mu dlužník na jeho pohledávku zaplatil. Musí však pečlivě zvážit, jaké konkrétní kroky podniknout k tomu, aby se tak opravdu stalo. Je zde několik možností, jak toho dosáhnout. Příliš velký nátlak na dlužníka má ale většinou opačný efekt a stejně tak věřiteli nepomůže, pokud pohledávku “nechá ladem” a o její vymožení se nestará.

Nejlepším možným řešením pro dlužníka i věřitele, je zkusit najít vzájemný kompromis. Občanský zákoník oběma stranám nabízí institut, neboli jednostranný právní úkon, uznání dluhu s následnou dohodou o splátkovém kalendáři. V čem tento kompromis spočívá a jak k němu správně přistupovat se dozvíte v následujícím textu.

V čem spočívá uznání dluhu a splátkovém kalendáři

Uznání dluhu je typickým utvrzovacím nástrojem, který se zde objevil už před platností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Jedná se o jednostranné právní jednání, které je určené věřiteli. Jeho úpravu můžete nalézt v ustanovení § 2053 občanského zákoníku:

„Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“

Důležitým důsledkem pro věřitele je fakt, že uznáním dluhu dojde k prodloužení promlčecí lhůty z běžné lhůty tříleté na desetiletou, což říká ustanovení § 639 občanského zákoníku. S jistotou je tedy možné říct, že uznání dluhu je nástrojem výhodným pro věřitele, jelikož zvyšuje jeho právní jistotu, že k vymožení jeho pohledávky nakonec opravdu dojde. Přestože se může zdát, že pro dlužníka je tento nástroj nevýhodný, tak v případě jeho čestných úmyslů, ohledně zaplacení dluhu, není možné prodloužení promlčecí lhůty vnímat jako nevýhodné.

Je splátkový kalendář výhodný?

Splátkový kalendář se obvykle sestavuje, pokud nebyl sjednán už na začátku, po uznání dluhu ze strany dlužníka nebo současně s ním. Jedná se o určité snížení nároků ze strany věřitele, který uznáním dluhu získal v podstatě ujištění, že si je dlužník vědom svého závazku vůči němu. Na oplátku mu tedy věřitel poskytne možnost dluh splatit po menších částkách v delším časovém období. Dá se tedy říct, že zatímco uznání dluhu je výhodné pro věřitele, dohoda o splátkovém kalendáři je naopak výhodná pro dlužníka. Není totiž možné říct, že v případě původní kratší době splatnosti dluhu by byl splátkový kalendář pro věřitele jakkoli výhodný. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že díky slibu dlužníka splácet svou pohledávku po určitých splátkách, je pravděpodobnost jeho zaplacení přeci jenom vyšší.

V případě, že jsou obě strany schopné si naslouchat a vyjít si vstříc, pak je uznání dluhu a následný splátkový kalendář velmi dobrým kompromisním řešením. Je však jasné, že každý z nástrojů je vždy pro jednu stranu výhodnější, než pro druhou, což dohromady ale umožňuje jejich dobrou kombinaci jak ke spokojenosti dlužníka, tak i věřitele.

Co se stane v případě porušení dohody o splácení dluhu

V případě, kdy dlužník z nějakého důvodu poruší svoji část dohody o splácení dluhu a dluh ve splatnosti hradit přestane, může se věřitel nároku na zaplacení dlužné částky, (resp. části svého nároku ve výši neuhrazených splátek) domáhat soudně a to právě na základě jediné listiny, kterou je písemné uznání dluhu se splátkovým kalendářem.

Další možností pro případ, kdy dlužník splátkový kalendář přestane dodržovat, je sjednání tzv. ztráty výhody splátek. V takovém případě, kdy se dlužník s některou ze splátek opozdí a další splátky dále nehradí, se dlužná částka sesčítá dohromady v celé výši a věřitel tak může vymáhat celou svoji pohledávku, ne jenom neuhrazené splátky.

Na co si dát při sestavování uznání pozor

Uznání dluhu se splátkovým kalendářem je výhodný prostředek pro obě strany smlouvy –  jak pro věřitele, tak pro dlužníka. Aby ale písemné uznání dluhu bylo co platné a dosáhlo se požadovaných výsledků pro obě strany, je potřeba jej správným způsobem vymezit s ohledem na to, jak ke vzniku pohledávky věřitele za dlužníkem došlo a sepsat jej v souladu se zákonem.

Na internetu se to vzory pro uznání dluhu jenom hemží, a proto se možnost stáhnout si požadovaný vzor vysloveně nabízí. Je nutné dodat, že existuje jen opravdu velmi malá hrstka vzorů, které jsou pro účely následného uplatnění pohledávky věřitele před soudem použitelné. Běžný uživatel v dobré víře není schopen od sebe rozeznat platné a neplatné uznání dluhu nebo stažené uznání dluhu správným způsobem použít na svoji konkrétní situaci, kterou potřebuje vyřešit.

Způsoby uznání dluhu a jejich náležitosti

Obecně vzato je uznání dluhu tzv. Jednostranným právním úkonem, což znamená, že bez jakékoliv nutné součinnosti věřitele dlužník jednostranně potvrzuje existenci dluhu. K uznání dluhu přitom dlužníka nemůže nikdo nutit ani ho po něm vyžadovat, jde o jeho dobrovolnou aktivitu. Co se týče uznání dluhu, náležitosti upravuje občanský zákoník. Existují v podstatě tři způsoby uznání dluhu.

1. Výslovné uznání dluhu

Prvním způsobem je výslovné uznání dluhu. Jedná se o prohlášení dlužníka, které musí být v písemné formě. Toto prohlášení musí obsahovat označení dluhu co do důvodu i výše, přičemž nepostačí jen uvést “uznávám svůj dluh co do důvodu a výše”, ale je opravdu nutné dluh popsat, aby bylo jednoznačné, o jaký dluh se jedná. Uznání dluhu nesmí obsahovat žádné výhrady ani podmínky. Nad to občanský zákoník vymezuje situace, kdy není možné dluh uznat, např. dluh ze hry či sázky. Co se týče podpisu, není nutné jej úředně ověřovat ani kvůli němu pořizovat notářský zápis, nicméně obojí určitě posílí pozici věřitele v případném budoucím soudním řízení. 

2. Dohoda o uznání dluhu spojená s dohodou o splátkách

Druhým způsobem je dohoda o uznání dluhu spojená s dohodou o splátkách.  Tato varianta bude kromě všeho výše uvedeného obsahovat ještě část týkající se způsobu splácení dluhu. Jelikož se jedná o smlouvu o uznání dluhu a dohodu o splácení dluhu, připojí své podpisy jak věřitel, tak dlužník.

3. Konkludentní uznání dluhu

Posledním způsobem je tzv. konkludentní uznání dluhu. Konkludentní uznání znamená, že dlužník může uznat existenci dluhu i bez písemného potvrzení, a to určitým jednáním, ze kterého vyplývá, že dluh uznává. Zpravidla se bude jednat o placení úroků nebo částečnou úhradu dluhu. I v případě konkludentního uznání dluhu, že ale nutné, aby tak dlužník činil vědomě a ze své vůle. Tímto způsobem nelze uznat dluhy, které jsou již promlčené.

Uznání promlčeného dluhu

Promlčený dluh lze uznat bez ohledu na to, kolik času uplynulo od konce promlčecí lhůty. Občanský zákoník pro takovéto uznání požaduje písemnou formu a výslovně vylučuje konkludentní uznání dluhu (tj. uznání zaplacením úroků nebo části dluhu). Není důležité, zda si dlužník byl vědom skutečnosti, že se jedná o promlčený dluh. Nemá-li uznání promlčeného dluhu písemnou formu, nemůže vést ke vzniku právních následků. Uznat lze i takový promlčený dluh, který byl předmětem soudního řízení a nebyl věřiteli přiznán z důvodu námitky promlčení. 

Pokud tedy dlužník uzná již promlčený dluh, začne běžet nová promlčecí lhůta ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Taková promlčecí lhůta má délku 10 let.

Uznání budoucího dluhu

Budoucím dluhem se rozumí dluh, který v době uznání ještě nevznikl. Zde je nutno zdůraznit rozdíl mezi dluhem budoucím a dluhem, který ještě není splatný. Nesplatný dluh není dluhem budoucím a lze jej uznat. 
Občanský zákoník se otázkou uznání budoucího dluhu výslovně nezabývá. Odpověď tedy musíme hledat v judikatuře Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud dlouhodobě uvádí, že budoucí dluh uznat nelze.

Důsledky uznání dluhu

Uznání dluhu má dva hlavní důsledky. Zaprvé uznání dluhu jakožto prostředek utvrzení dluhu, negarantuje věřiteli, že dluh bude splněn, ale výrazně posiluje jeho pozici. Pro případná budoucí soudní řízení přechází důkazní břemeno na dlužníka, který bude muset prokázat, že dluh neexistuje. 


Druhým důsledkem je změna promlčecí lhůty. Běžně má promlčecí lhůta délku 3 roky od chvíle, kdy mohlo být právo poprvé uplatněno. Dnem uznání dluhu začíná běžet nová promlčecí lhůta dlouhá 10 let. Pokud je v uznání dluhu uvedena lhůta, ve které se dlužník zavazuje dluh splnit, začne tato desetiletá promlčecí lhůta běžet, až po uplynutí lhůty dané v uznání dluhu. Jak je uvedeno v jednom z předchozích článků, uznat lze i dluh promlčený.  I v tomto případě začne běžet nová promlčecí lhůta.

Závěr

S ohledem na výhody písemného uznání dluhu,  je dobré nechat tuto listinu sepsat advokátem, který dokáže přesným a odborným způsobem upřesnit důvod i výši uznávaného dluhu dlužníkem a splátkový kalendář smysluplně nastavit podle individuálních potřeb dlužníka i věřitele.


FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s. r. o.

Advokátní kancelář FABIAN & PARTNERS je připravena poskytnout vám v oblasti vymáhání dluhů náležitou právní pomoc.